Prvním místem byla PP Kamenárka. Jedná se o vápencový lom ve Štramberku kde se těžilo do konce 19. stol. Vypravil jsem se tam především za ještěrkou zední, která se zde vyskytuje jako na jedné z mála lokalit v republice. Dalším cílem byla užovka hladká, na kterou jsem bohužel ani jednou neměl štěstí. Poprvé jsem zde byl začátkem května a celý den pomalu procházel lom a pátral po ještěrce zední a případně po užovce hladké. Ještěrka byla poměrně ostražitá a rychle mizela ve svých skrýších. Přesto jsem měl několik možností ji zahlédnout a především trochu uspokojivě nafotit. Při druhé návštěvě v srpnu jsem zde strávil celé odpoledne a ještěrku několikrát zahlédl a jen jednou stihl zmáčknout spoušť.       ještěrka zední

   Další místo byl mokřad na dolním toku řeky Jihlavy. Tam byla hlavním cílem želva bahenní. V květnu jsem jich několik nejdřív vyplašil a až poté se mi podařilo jednu vyfotit na poměrně velkou vzdálenost asi 25 m. Byl jsem docela překvapen, že byla výrazně ostražitější a méně tolerantní než jiné plazi, které jsem dosud fotil. A také po vyplašení se na stejné místo nevrátila po několika minutách. Dlouhé čekání mi zpestřily vlhy pestré, které celkem pravidelně sedaly na stejné větve a moudivláček lužní, který šplhal hbitě po rákosí několik metrů ode mně.  

želva bahenní         

                                                                                                           vlha pestrá                                         moudivláček lužní

   Při druhé cestě v srpnu se mi podařilo k želvě přiblížit asi na šest metrů a dala mi šanci na několik snímků. Ale stejně jako v květnu to bylo na dost zarostlém místě, takže fotky jsou trochu nepřehledné. Po chvilce želva zmizela ve vodě a už se během hodiny nevrátila. Dlouhé čekání mi zkrátil několikerým přeletem ledňáček říční

želva bahenní při srpnové návštěvě

ledňáček říční            

   V červenci  jsem v průběhu rodinné dovolené prošel kus CHKO Pálava a na rozlehlých loukách měl štěstí na otakárka fenyklového a otakárka ovocného.

   Další místo byla NPP Váté písky. Jedná se o úzký pás nezalesněných písčin při železniční trati u Bzence. Někdy se místo také nazývá Moravská Sahara. Já se tam vypravil především kvůli kudlance nábožné. Při troše štěstí a trpělivosti se dá po několika minutách a pečlivém prohlížení rostlin nějaká objevit. Jsou to velice zajímaví tvorové. Je úžasné, jak otáčejí hlavu a sledují člověka a přitom se nezdá, že by se nějak báli. Jednou jsem sledoval kudlanku, jak ona sleduje skupinu mravenců s kořistí a když se přiblížili na dosah, tak se po nich ohnala, chytla je a všechny pozřela.

   O kousek vedle je PP Osypané břehy. Je to jedno z mála míst, kde je řeka Morava ještě skutečnou řekou. Místo kde poklidně tvoří meandry zařezávající se do písčitých břehů vysokých až 10 m ve kterých hnízdí vlhy pestré, břehule říční, ledňáčci říční a v okolí spousta dalších ptáků

Nevyrazil jsem tam za žádným konkrétním focením, ale místo mne zajímalo a když už jsem byl nedaleko, tak bylo snadné nakouknout. A rozhodně nelituji. Kus opravdové, nespoutané přírody.